Použití a historie p ř ístroje na m ěř ení vitality 

 

Př eložil László Jankovics 

 

4. vydání 

 

Copyright  © György Egely, 1994 

Translation  © László Jankovics, 1995 

 

Všechna práva vyhrazena. 

 

OBSAH 

 

Uvedení do provozu, kontrola ................................................ 7 

Návod k použití ..................................................................... 9 

K  č emu je dobrý tento př ístroj ?........................................... 10 

Používání p ř ístroje ............................................................... 10 

Jak se m ůže zvyšovat vitalita ? .......................................... 17 

Spánek .................................................................................. 17 

Relaxa č ní cvič ení ................................................................. 18 

Sport ..................................................................................... 19 

Vitaminy............................................................................... 20 

Stopové prvky ...................................................................... 20 

Strava.................................................................................... 23 

Iontová úrove ň ...................................................................... 24 

Geopatogenní zóny............................................................... 25 

Struktura vody ...................................................................... 26 

Další metody ........................................................................ 28 

Vitalita: neexistuje maximum ........................................... 29 

Působení mozkových hemisfér............................................. 30 

Smě r otá č ení ......................................................................... 32 

Stru č né d ě jiny životní energie........................................... 33 

Vztah s radiestezí ................................................................. 39 

Mozek př ece umí hýbat ........................................................ 47 

Př íb ě h př ístroje na měř ení vitality ................................... 54 

Zkušenosti ............................................................................ 63 

Tabulky pro zápis naměř ených hodnot ................................ 67 

 

 

Uvedení do provozu, kontrola 

 

Vyjmě te p ř ístroj z krabič ky a zkontrolujte, zda není poškozen. Průhledné umě lohmotné víko 

jemn ě  zatlač te u nápisu "EGELY WHEEL", posu ňte dop ř edu a opatrně  zvedn ě te, aby se 

uvolně né kole č ko p ř ístroje nepoškodilo.  

 

Toto kole č ko se otá č í na speciálním h ř ídeli, ze kterého je možné ho opatrn ě  sejmout. Jemným 

fouknutím na kole č ko zkontrolujte, zda se m ůže volně  otá č et. Pokud se koleč ko zasekne, 

znovu ho lehce nasaďte na ložisko. Pak vra ťte um ě lohmotné víko na p ř ístroj. (Víko zafixuje 

kole č ko p ř ístroje na h ř ídeli tak, aby nespadlo ani když p ř ístroj obrátíme.) 

 

Obraťte p ř ístroj a odsu ňte víč ko baterie. Umístě te 9V baterii tak, že molitan necháte v 

př ístroji a víč ko zasuňte zp ě t na své místo. Obraťte p ř ístroj zpátky a položte na st ůl. Ješt ě  p ř ed 

zahájením měř ení, odstraňte víko a zapně te spínač  umíst ě ný na boku p ř ístroje. Po zapnutí 

prob ě hnou na svítících diodách LED kontrolní sv ě tla. (Je dobré v ě dě t, že koleč ko měř í i 

tehdy, když ve p ř ístroji není baterie, ale v tomto p ř ípad ě  signalizace nefunguje.) Nehne-li se 

kole č ko po dobu n ě kolika vteř in, signalizace se automaticky vypne a uvede se do 

pohotovostního stavu. Znovu se pak zapne, když se díky působení naší energie kole č ko zač ne 

pomalu otá č et. (Dojde-li k náhlému otoč ení koleč ka - např íklad díky vzduchovému proudu - 

signalizace zůstane v pohotovostním stavu.) 

 

NÁVOD K POUŽITÍ 

 

Tento př ístroj je pravd ě podobně  nejvážn ě jší hra č kou, nebo nejveselejší vážnou v ě cí, se kterou 

jste se kdy setkal. Pomocí tohoto p ř ístroje m ůžete vyzkoušet, zm ěř it, zlepšovat úrove ň Vaší 

životní energie.  Používání př ístroje je velmi jednoduché, již te ď, bez p ř e č tení delšího návodu, 

si ho můžete vyzkoušet. Po zvednutí průhledného um ě lohmotného víka,   položte vedle 

př ístroj  pravou nebo levou ruku. Zkuste dlaní, prsty co nejvíce obklopit p ř ístroj, jak je to jen 

možné. Kolo př ístroje, podobající se ozubenému kolu, se za č ne urč itou rychlostí otáč et v 

závislosti na tom, kolik máte energie. Zapneme-li  spína č  p ř ístroje, který se nachází na levém 

boku, pak elektronický poč ítač  signalizuje pomocí sv ě tel LED okamžitý poč et otá č ek a 

maximální dosaženou hodnotu. Podle výše poč tu otá č ek uslyšíme i zvukovou signalizaci 

(pípání), posuneme-li spína č  do nejvyšší pozice. 

 

Po ně kolika minutách zkoušení  si m ůžeme všimnout, že dokážeme ovliv ňovat rychlost 

otáč ení kole č ka podle naší v ůle, nastavením ur č itého stavu v ě domí. Jedna nebo druhá 

ruka m ůže otáč et kole č ko p ř ístroje v r ůzných sm ě rech. Abychom př esně ji pochopili, co se za 

tímto jevem skrývá, co vlastn ě  měř íme, je t ř eba př e č íst celý návod k použití, ale nejprve stojí 

za to si ten př ístroj vyzkoušet, trochu si s ním pohrát. 

 

K  č emu je dobrý tento př ístroj ?  

 

Životní energie je již dlouho znám ý pojem v mnoha kulturách Země , ale její fyzikální povaha 

a vlastnosti jsou i dnes z vě tší  č ásti neznámé, neprozkoumané.  Jedním z cíl ů tohoto 

př ístroje je, aby si kdokoliv mohl změř it úrove ň své vitality (životní energie), která má 

zna č ný vliv na zdravotní stav č lov ě ka. To je pro nás te ď to nejdůležit ě jší.  Životní energie 

neboli vitalita je pohonnou jednotkou organismu, a pokud n ě kdo jí má delší dobu hodn ě  

málo, může to v dlouhodobém měř ítku zp ůsobit závažné zdravotní problémy. Pokud zase 

ně kdo má úroveň vitality, tj. bioenergie nadpr ůmě rn ě  vysokou, je schopen dlouhodobě  

znač ných fyzických a duševních výkon ů, jeho únosnost, odolnost a zatížitelnost je 

nadprůmě rná. Pomocí tohoto p ř ístroje m ůžeme kontrolovat, měř it a zvyšovat  úrove ň vitality 

nejvhodn ě jší cestou a tím p ř edem poznat a p ř edejít př íchodu nebezpe č ného období.  Tento 

př ístroj pomáhá v prevenci onemocně ní, ve zlepšení zdravotního stavu, podle 

individuálních pot ř eb. 

 

Používání p ř ístroje  

 

Př ístroj na m ěř ení vitality se používá podle obrázk ů na 11. stran ě  návodu. Dohlédně me na to, 

aby byl položen na vodorovný  p ř edm ě t, na st ůl. Na šikmé ploše nefunguje dob ř e, protože 

kole č ko se může zaseknout do př ístroje. Pokud možno, používejme ho p ř i  pokojové teplot ě , 

př i nízkých teplotách  č i ve velkém teple bychom mě li ne zcela správné výsledky měř ení. 

Nepoužívejme p ř ístroj na místech s pr ůvanem, protože silný proud vzduchu ruší měř ení, 

může roztoč it kole č ko, aniž by měř ilo bioenergii vycházející z našeho t ě la.  

 

Nejjednodušší způsob m ěř ení bioenergie nebo vitality lze provád ě t u ruky. Obklopme rukou 

př ístroj podle obrázku na 11. stran ě  návodu, sev ř eme prsty a  jemně  napn ě me  svaly. 

Pokrč me  i zápě stí,  jak jen m ůžeme.  Soustř e ď me se trochu, a p ř ibližn ě  po 30 - 60 vteř inách 

se kole č ko zač ne otáč et, v ě tšinou ve smě ru prst ů. U ně kterých lidí, nap ř . u levák ů, se př ístroj 

může chovat i obrácen ě , v t ě chto p ř ípadech je sm ě r otá č ení opa č ný. 

 

Po n ě jakém  č ase cvi č ení ucítíme, že můžeme mě nit rychlost otáč ení v souvislosti s naším 

stavem v ě domí. Je dobré, když  první měř ení provádíme sami a nic nás p ř itom neruší. 

 

Pozdě ji uvidíte, že po č et otáč ek kole č ka siln ě  závisí na naší kondici, na schopnosti soust ř edit 

se, vždy zobrazuje náš okamžitý stav. Proto brzy ráno, bezprost ř edn ě  po vzbuzení nebo p ř i 

velké únavě , př ed usnutím je hodnota po č tu otá č ek, vitality velmi nízká. Nejvyšších hodnot 

můžeme pravd ě podobně  dosáhnout bě hem dopoledne nebo za č asného odpoledne. Je velmi 

důležité najít a nauč it se, p ř i kterém stavu v ě domí můžeme dosáhnout maximální hodnoty 

poč tu otá č ek. Tento stav je ně kde mezi úplným uvolně ním, ochabnutím a kř e č ovitým 

soustř edě ním , v relativně  úzkém pásmu. Nejjednodušší zp ůsob, jak dosáhnout tohoto 

meditativního stavu vě domí, m ůže být nap ř . myslíme-li na naši oblíbenou hudbu, nebo 

př edstavíme-li si takovou  č innost, kterou provádíme rádi a uvolně ně . V tomto stavu, kdy 

nemyslíme na naše problémy, náš organismus funguje nejlépe. Tehdy z nás vyzař uje nejvíce 

energie, což je dob ř e vidě t př i m ěř ení. Je zajímavé vyzkoušet tento jev u obou dlaní zvláš ť. 

Obvykle pak zjistíme, že se hodnoty liší, n ě kdo má vyšší hodnotu, tj. vyšší vitalitu u pravé 

ruky, n ě kdo u levé. 

 

Nam ěř enou hodnotu nazýváme  kvocientem vitality (VQ). Je to pom ě rná velič ina, která 

ukazuje, jakou máme okamžitou úrove ň vitality  v porovnání s prům ě rem.  U inteligen č ního 

kvocientu (IQ) nejsou obrovské rozdíly mezi  jednotlivými lidmi (jeho hodnocení není 

exaktní), hodnota vitality se dá př esně  měř it a mohou se objevit zna č né rozdíly. Hodnota 

inteligen č ního kvocientu se také může u n ě koho ovlivňovat. Únava nebo nervozita ho sníží, 

ale zkušenosti ukázaly, že působením př íjemné hudby se hodnota IQ m ůže zvýšit. 

 

Hodnotu kvocientu vitality, VQ ovlivňuje ješt ě  více parametr ů, na které se pozd ě ji detailn ě  

zam ěř íme. V níže uvedené tabulce vidíme  porovnání hodnot kvocientu vitality nam ěř ených v 

naší nejlepší formě . 

 

Maximální poč et otáč ek Hodnota VQ Signalizace 

za minutu  úrove ň vitality   Barva  Tón 

0 - 2  velmi nízký,  0 - 30 %   č ervená nízký 

  zlepšení je nezbytné 

2 - 4  nízká vitalita,   30 - 60 %  č ervená nízký 

  je dobré ji zlepšit 

4 - 5  ješt ě  podpr ůmě rná  60 - 100 %   č ervená nízký 

 hodnota  6 průmě rná hodnota  100 %  žlutá nízký 

 

6 - 12  dobrá, zdravá úroveň  100 - 200 % žlutá  nízký 

 

13 - 24  velmi vysoká hodnota,  200 - 400 % zelená  vysoký 

 vynikající forma  24 a více  výjime č ný talent  400 % a více zelená  vysoký 

    (na tomto p ř ístroji již nelze zm ěř it) 

 

Tyto hodnoty byly zjišt ě ny na základě  vyhodnocení m ěř ení provádě ných na více než tisíci 

lidech. 

 

Skryté  nemoci, nervozita, úzkost, únava, př echod fronty, zima nebo horko zna č ně  snižují 

hodnotu úrovně  vitality,  ale po jejich skon č ení se úrove ň musí op ě t zvyšovat. Výše uvedené 

hodnoty jsou platné pro vě kové kategorie v rozmezí p ř ibližn ě  od 14 do 60 let.  V závislosti na 

t ě lesné konstituci, mentalit ě  a zp ůsobu života se mohou vyskytnout obrovské rozdíly.  

 

M ěř ení úrovně  vitality se m ůže provádě t nejen u ruky (i když tam je to nejjednodušší a 

nejú č elně jší), ale také nap ř íklad u loktu, kolena, nohy nebo kolem hlavy. V p ř ípad ě  průmě rné 

vitality tento př ístroj ji m ůže měř it jen z velmi malé vzdálenosti. U lidí s výjime č nými 

schopnostmi se však m ůže měř ení provádě t i ze vzdálenosti n ě kolika desítek centimetr ů. U 

nich stač í, když se z vě tší vzdálenosti podívají na př ístroj, nebo když "vysílají" energii z prstů, 

kolo p ř ístroje se rozto č í. Tyto schopnosti má jen málo lidí. Pro m ěř ení z takto velkých 

vzdáleností se př ipravuje jiný p ř ístroj, který má mnohem složitě jší strukturu. 

 

Abychom to shrnuli, maximální hodnota dosažená bě hem daného měř ení znamená naši 

okamžitou úrove ň vitality. Tuto nejvyšší hodnotu p ř ístroj signalizuje až do zastavení koleč ka. 

 

Na základě  měř ení provádě ných na více než tisíci lidech se zjistilo, že pr ůmě rná hodnota je 

př ibližn ě  6 otá č ek za minutu. Tuto hodnotu považujeme za úrove ň průmě rného  č lov ě ka, 

ř íkáme, že má hodnotu VQ 100 %. Kvocient vitality vyjadř uje odchylku od pr ůmě ru, má-li 

tedy n ě kdo např íklad kvocient vitality 150 %, znamená to, že nam ěř ený po č et otáč ek je 6 x 

1.5, tj. 9, což je nadprůmě rná hodnota. Naopak když n ě kdo má kvocient vitality 50 %, po č et 

otáč ek je 6 x 0.5, tj. 3, to už je bohužel hodnota podpr ůmě rná. Samoz ř ejm ě  je  zajímavé i to, 

jak dlouho je dotyč ný schopen držet danou úroveň, protože mnohdy se stává, že ně kdo 

dosahuje velmi vysokých hodnot, ale brzy  se unaví, ale jsou i tací, kteř í mají st ř ední nebo 

vysokou hodnotu vitality (výdej energie) a  dokáží ji udržet po velmi dlouhou dobu, až p ůl 

hodiny. Není ale cílem to, aby si n ě kdo m ěř il vitalitu p ř íliš  č asto nebo neustále, protože to 

může být unavující. Hlavním cílem a úkolem tohoto př ístroje je, aby pomohl uskute č nit 

takové zm ě ny ve zp ůsobu života, které zna č ně  zvýší úroveň vitality,  a tak m ůžeme být 

mnohem zdravě jší a soutě živě jší. Máme-li n ě kolik týdnů hodnotu VQ pod 100 %, tj. 

nedosahuje pr ůmě ru, nemusíme si ješt ě  dě lat starosti. To ještě  můžeme být zdraví, ale 

znamená to, že je t ř eba si dát pozor, chránit své zdraví,  a musíme udě lat vše proto, 

abychom m ě li op ě t alespoň průmě rnou vitalitu. 

 

V následující č ásti krátce shrneme, jak je možné zvyšovat vitalitu, působením kterých faktorů 

se zvyšuje  č i snižuje její hodnota. 

 

 

JAK SE MŮŽE ZVYŠOVAT VITALITA? 

 

Řekn ě me si v krátkosti nejdůležit ě jší  č initele, které ve zna č né míř e ovliv ňují energetickou 

úroveň č lov ě ka, jeho výkonnost a soutě živost. 

 

Spánek 

 

Nejd ůležit ě jším a nejjednodušším je spánek, o jehož pr avém významu málo lidí ví a uznává. 

Nejde jen o to, jak dlouho spíme,  ale také to, kdy  spíme. Dosavadní m ěř ení potvrdila staré 

zkušenosti, že nejúč elně jší je jít spát v 9 nebo nejpozd ě ji v 10 hodin več er, v lét ě  spát 

př ibližn ě  spole č ně  se Sluncem. Dodržujeme-li tento p ř irozený a pradávný zvyk, zabudovaný 

do našeho organismu mnoho tisíc let, bude harmonicky působit na náš život. Mnohem lépe si 

odpoč ineme, než když jdeme spát po p ůlnoci a pokra č ujeme až do denních hodin.  Př irozený 

rytmus spánku  č lov ě ka mnohem lépe naplní energií a odreaguje ho. Naše úrove ň vitality 

se tedy nejjednodušším zp ůsobem může zvýšit znovuzavedením p ř irozené odpo č ívací 

periody, tím se vyplatí zač ít. 

 

Relaxa č ní cvič ení 

 

Dalším velmi důležitým faktorem je nau č it se relaxovat celý organismus, využívat této 

schopnosti, umě t rozpustit kř e č e a v krátkém č ase se naplnit energií. Existují velmi staré 

metody, jak se naplnit energií. Nejstarší je snad indická jóga, ale vypracovaly se i další na 

Dálném Východě  a v  Čín ě , které napl ňují organismus pomocí r ůzných kombinací dýchání a 

pohybu. Je to např íklad metoda  Či-Kung . Je d ůležité, že se m ůžeme nau č it, jak se m ůžeme 

dostat do bezstresového stavu a tím v krátkém  č ase, bě hem n ě kolika minut, znovu naplnit 

energií náš organismus. (Je k dispozici celá  ř ada detailních knih, popisů o r ůzných dýchacích 

metod a meditač ních stav ů.) Dnešní medicína nebo psychologie dokáže pomocí měř ení 

odhalit a vymezit jednotlivé funk č ní fáze mozku. Př i m ěř eních EEG se používá pojem stav 

alfa pro relaxa č ní stav, ve kterém dochází k napln ě ní organismu energií. Znamená to, zhruba, 

že p ř i fungování mozku je možné nam ěř it frekvenci 10 - 11 Hz, zkoumáme-li jeho elektrickou 

č innost. Dosahování tohoto stavu je také možné se nau č it, rychle osvojitelnou technikou je 

např .  Silvova kontrola mysli. Ideální kombinací je pravd ě podobně  spole č né použití 

mentálních a dýchacích technik, podle dosavadních zkušeností tyto způsoby umož ňují 

nejrychlejší naplně ní. Není lhostejné ani to, jak držíme své t ě lo.  Je velmi důležité, abychom 

sedě li se vzp ř ímenými zády,  aby se naše plíce mohly dokonale naplnit vzduchem a tím 

zásobení kyslíkem bylo maximální. Kř ivá hruď, shrbené držení t ě la ve velké míř e 

zkomplikují dýchání a kyslíkovou vým ě nu a tím vedou ke snížení hodnoty vitality. 

 

Sport 

 

Sportováním, tj. další formou relaxa č ních a dýchacích cvič ení také m ůžeme zlepšovat 

hodnotu vitality. Je však d ůležité vě dě t, že ne vždy a jakkoliv dlouho je ú č elné sportovat. 

M ůžeme naměř it, kdy je pro nás sport hodnotou, kdy nás napl ňuje a kde je hranice, kdy nás 

unavuje,  vybíjí, př ípadně  kdy už p ř ílišná námaha snižuje naší hodnotu vitality na nebezpeč ně  

nízkou úroveň. Ideálním sportem z tohoto hlediska je plavání, nebo gymnastika s mírou, dále 

bě h, tenis, v p ř ípad ě  že se provád ě jí  na č istém vzduchu. 

 

Výše uvedená hlediska pojednávala o mentálních technikách a o zásobování kyslíkem, te ď se 

podívejme, jaké další faktory a okolnosti působí na hodnotu vitality. Závisí hlavně  na složení 

stravy, zvyklostech spot ř ebování jídel i nápojů. 

 

Vitaminy  

 

Nejjednodušší je, když zkontrolujeme, zda  se našemu organismu dostává dostateč ného 

množství vitamin ů. Nejlepším zp ůsobem je spot ř ebovávat je v jejich p ř irozené formě , v ovoci 

a zeleninách. Umě lé p ř ípravky používejme jen v p ř ípad ě , že nemáme možnost dostat se k 

př irozeným materiál ům. V obchodní síti je k dispozici mnoho vitaminových př ípravk ů a lze si 

vyzkoušet, zda jejich spotř eba zvyšuje hodnotu kvocientu vitality. M ůže se stát, že nedostatek 

jednoho nebo dvou vitamin ů způsobí znač né snížení hodnoty VQ, to je nutné doplnit. 

 

Stopové prvky  

 

Další, mnohem složitě jší, avšak nemén ě  důležitou otázkou je dostate č né zastoupení 

stopových prvků ve strav ě . Více než dvacet tisíc enzymů provádí rozklad živin a regeneraci 

lidského organismu. Enzymy jsou nezbytnou sou č ástí, katalyzátorem t ě chto proces ů. Ke 

svému fungování enzymy využívají také malé množství velmi d ůležitých stopových prvk ů. 

 

Ve výživ ě  se nám vě tšinou dostává dostatek šesti základních biologických prvk ů (vodík, 

kyslík, uhlík, dusík, síra a fosfor). V ě tší problémy jsou u vstř ebávání a zabudování pě ti 

dodate č ných bioprvků (železo, ho řč ík, vápník, sodík a draslík). Tady se už mohou vyskytnout 

nemoci způsobené nedostatkem, velmi č astý je např íklad nedostatek železa. 

 

Nejč astě ji se však vyskytují spíše problémy  se zásobováním biologických stopových prvk ů. 

Moderní země dě lství totiž vyšlechtila takové vyspě lé rostliny, které jsou schopny vynášet 

velmi vysokou úrodu bez stopových prvk ů pot ř ebných pro lidský organismus. Tyto hybridní 

rostliny jsou sice levné, ale dodávají nám nekvalitní soubor stopových prvk ů. Množství 

př ijímané stravy je sice dostate č né, ale její kvalita složení m ůže být velmi nep ř íznivá. 

Pr ůmyslové zneč iš ťování prostř edí poškozuje naše enzymy, tyto pilné slouč eniny, i v p ř ípad ě , 

že se stravou p ř ijímáme dostate č né množství stopových prvk ů. Nap ř íklad t ě žké kovy jsou 

velmi škodlivé, protože zabra ňují vst ř ebávání užite č ných stopových prvk ů. Není d ůležité 

pouze to, kolik stopových prvk ů spot ř ebujeme, ale musíme brát také v úvahu jejich chemické 

vázání. Není v ůbec lhostejné, jaké jsou chemické valence, v jaké slou č enin ě  jsou obsaženy. 

 

Souč asná technická civilizace bohužel dodává do našeho t ě la i takové prvky, které jsou velmi 

škodlivé a znemož ňují vst ř ebávání d ůležitých stopových prvk ů. Už jsme se o tom zmi ňovali, 

že k bezvadnému fungování enzym ů je pot ř eba úč ast správného množství (18) stopových 

prvk ů správné kvality, jako jsou nap ř . kř emík, mangan, kobalt, měď, zinek, selen, bróm, jód, 

vizmut a další. Ně které t ě žké kovy, jako jsou např . olovo, kadmium nebo rtuť, vážou tyto 

potř ebné stopové prvky, které se tím nemohou zabudovat do našeho organismu. To způsobuje 

velmi vážnou poruchu metabolismu a zasta vení syntézy bílkovin. Olovo nahromadě né v krvi 

ve velké míř e zhoršuje zásobování organismu kyslíkem, m ůže ho př ípadně  i zcela zni č it. 

Př edevším u lidí žijících ve m ě stech, v průmyslovém prostř edí je velmi důležité 

zabezpeč ení pot ř ebných stopových prvků a vitaminů a to z důvodu, že se do jejich organismů 

dostává veliké množství t ě žkých kovů ze zneč išt ě ného ovzduší, vod i půdy. V rostlinách, 

které spot ř ebováváme, se v poslední době  bohužel nahromadilo velké množství t ě žkých kovů. 

Zneč iš ťování ovzduší tepelnými elektrárnami zase způsobuje v mnoha oblastech kyselost 

půdy, která zabra ňuje zabudování všech potř ebných stopových prvků do rostliny. 

 

Proto máme-li úroveň VQ delší dobu pod 100 %, m ě li bychom si v každém p ř ípad ě  vyzkoušet 

ně kolik p ř ípravk ů se stopovými prvky a  brát je delší dobu , aby se systém stopových prvk ů 

organismu dal v č as do po ř ádku, tj. vývoj znovuzabudování enzym ů, syntézy bílkovin náš 

organismus posunul správným smě rem. Kvalita našich enzymů je nesmírně  d ůležitá pro 

obranyschopnost organismu, a  č ím máme lepší, siln ě jší imunní systém, tím je hodnota naší 

vitality vyšší. Mě li jsme konkrétní zkušenosti, že lidé žijící ve velkomě stech, kteř í m ě li 

chudokrevnost s nedostatkem železa, mě li vitalitu kolem 50 %. Po ú č inné terapii stopových 

prvk ů se úrove ň vitality za ně kolik týdnů zvýšila nad 100 %. Stejně  tak důležité je doplňování 

vitaminů v p ř ípad ě  jejich doč asného nedostatku. Nejrychlejšího a nejúč inn ě jšího výsledku 

dosáhneme vhodným dávkováním vitaminu C. Nedostatku vitaminu C se můžeme zbavit za 

ně kolik dnů, a to m ůže vést ke zvýšení hodnoty VQ o 20 - 30 %. Neexistuje p ř esná, pro 

každého všeobecn ě  př ijatelná dávka. Nap ř íklad v př ípad ě  vitaminu C si  sami musíme 

vyzkoušet, jakou dávku pot ř ebujeme, protože to ve velké míř e záleží na zneč išt ě nosti okolí, 

zp ůsobu života, úrovni našeho zatížení. 

 

Strava  

 

Hodně  se diskutuje o tom, jak stravování ovliv ňuje naši hodnotu vitality, tj. nakolik správný 

je nap ř . vegetariánský zp ůsob života nebo kde se musí stanovit hranice mezi spotř ebováváním 

r ůzných jídel. Mnoho lidí si myslí, že konzumování jakýchkoliv druhů masa je velmi škodlivé 

pro organismus. Jiní zase tvrdí, že pouze spotř eba tlustého masa je škodlivá a jenom nadváhy 

bychom se mě li vyvarovat.  

 

Na základě  zkušeností s m ěř ením nemůžeme tvrdit, že by samotná spotř eba masa byla 

škodlivá a že by vedla k nízké vitalit ě . Pravdou však je, že po konzumaci masa, b ě hem trávení 

je úrove ň vitality nižší, protože pro organismus je trávení mastného jídla tě žší než trávení 

rostlinné stravy. Rostlinná strava je v ě tšinou snáze stravitelná, obsahuje více vitamin ů, ale 

tady je také past. Jsou-li rostliny pě stovány ve zneč išt ě né oblasti, může se v nich nahromadit 

velké množství olova, které pak může být velmi škodlivé pro lidský organismus. Bohužel se 

proti tomu nemůžeme bránit, vždyť na žádné mrkvi ani brokolici nenajdete etiketu s údajem o 

obsahu tě žkých kovů, proto m ůžeme měř it jenom výsledek. Tj. naši hodnotu vitality. Máme-li 

možnosti, nakupujme zeleninu a ovoce pocházející z oblasti, od p ě stitele, kde víme, že v 

blízkosti není zne č iš ťující závod, dálnice, p ř íp. výsypka hlušiny, kde p ůda je zneč išt ě ná 

t ě žkými kovy. Vegetariáni by mě li dbát o to, aby se jim dostalo dostateč né množství železa se 

stravou, to se však t ě žko m ůže uskute č nit bez zvláštních p ř ípravk ů se stopovými prvky. 

 

Iontová úrove ň 

 

Netýká se to sice hodně  lidí, ale sledujme také i ontovou koncentraci vzduchu. Ti, kdo dlouho 

pracují p ř ed obrazovkou poč ítač e , dýchají vzduch plný kladných iont ů, což není zdravé. V 

sou č asné dob ě  již máme k dispozici n ě kolik druhů vzduchových ionizátor ů, které si m ůžeme 

opat ř it. Dalším možným  ř ešením je  č astě jší v ě trání místnosti, aby koncentrace zdravých 

záporných iont ů byla správná. 

 

 

Geopatogenní zóny  

 

Zkušenosti ně kolika tisíciletí dokázaly, že na Zemi, na našem bydlišti se mohou vyskytovat 

takové zóny, které jsou velmi  škodlivé  pro zdraví, a pokud se zdržíme v t ě chto zónách delší 

dobu, povede to ke chronickým onemocn ě ním. Je dlouho známo, že se nad vodními prameny 

a hlavně  nad jejich k ř ížením nedoporuč uje trávit delší dobu, např . umístit postel nebo 

pracovní stůl. Podobný negativní vliv m ůže způsobit vým ě ník tepla  nebo  podlahové topení, 

ale také  vysokovýkonné transformátory  nebo vysokonap ěť ová dálková vedení. (Tento jev 

nazýváme elektrosmog.) Samotný př ístroj sice není schopen odhalit tato místa, ale naše 

úroveň bioenergie bude nižší v geopatogenních zónách (v p ř ípad ě , že náš organismus je 

citlivý na tato místa). Stojí tedy za to vyzkoušet, zda  v okolí postele  č i psacího stolu máme 

hodnotu VQ b ě žnou anebo podprůmě rnou. Organismus reaguje na tyto vlivy a m ůže se stát, 

že v t ě chto místech si nam ěř íte hodnotu  výrazn ě  nižší, než obvykle . Vyplatí se proto 

vyzkoušet n ě kolik míst v bytě  nebo na pracovišti a zjistit,  kde jsou tyto škodlivé zóny a pokud 

možno se jich vyvarovat. Bohužel zatím ještě  není možné umě le odstínovat tato místa, 

nejlepší je se jich vyhnout. 

 

Struktura vody 

 

Méně  známým, ale důležitým  č initelem p ůsobícím na vitalitu je struktura a složení 

spot ř ebované vody a tekutin. Mohli bychom si myslet, že voda, kterou spotř ebujeme, nemá 

tvar, ani strukturu, skute č nost je však jiná. Voda má konkrétně  vyjád ř itelnou strukturu: 

molekuly vodíku mohou vytvář et slabé vazby mezi sebou a tím formovat vě tší nebo menší 

pravidelné skupiny. V závislosti na mí ř e pravidelnosti t ě chto skupin se m ěř itelným způsobem 

změ ní fyzikální vlastnosti vody: např . elektrická vodivost, povrchové nap ě tí, viskozita, 

dielektrická konstanta. U vody vzhledov ě  stejné hustoty a teploty se tyto hodnoty mohou 

m ěř itelným zp ůsobem odlišovat , př ipravujeme-li ji r ůzným způsobem. Nap ř íklad oh ř íváme-li opatrn ě  roztálý led na 20°C, výsledkem bude pravidelná struktura vody, kde jedna molekula 

vody navazuje na druhou. Tato struktura více méně  odpovídá struktuř e vody nacházející se v 

rostlinách a zdravých živo č iších. Zcela jinou,  nepravidelnou strukturu bude mít voda 

dlouho ohř ívaná v mikrovlnné troubě  a zchlazená na 20°C. Fyzické parametry vody se oproti 

př edchozímu př íkladu budou m ěř iteln ě  lišit. Je zajímavé, že jistou úlohu ve struktuř e hrají i 

jádra (spin) dvou atomů vodíku v molekule vody. Správné je, je-li sm ě r otá č ení obou protonů 

stejný, a zdá se, že opač ný smě r otá č ení je škodlivý. 

 

Složení a struktura vody tedy zásadn ě  ovliv ňují hodnotu naší vitality. Bylo vyvinuto již 

ně kolik elektrických a magnetických metod pro ošetř ení vody, pomocí kterých lze nap ř íklad 

urychlit růst rostlin, ale také získat pro  č lov ě ka vodu mnohem zdravě jší s př íznivě jší 

strukturou.  Velikou výhodou spotř ebovávání ovoce je vedle obsahu vitaminů a stopových 

prvk ů právě   pravidelná struktura vody  v ní obsažené. V této formě  se voda mnohem 

snadně ji vstř ebává a lépe se zabuduje do organismu. Není asi náhodou, že v rakovinových 

nádorech je voda zcela jiné skladby, vlastností  a nepravidelné struktury, na rozdíl od 

zdravých tkání, kde její struktura je pravidelná. Proto si pokud možno poř i ďme takový 

př ístroj, který strukturu vody dá do poř ádku. Nemáme-li tuto možnost, konzumujme co 

nejvíce ovoce. Je v ě tšinou mnohem kvalitn ě jší, než nap ř . konzervované ovocné džusy, které 

prošly tepelným zpracováním. 

 

Vyzkoušíme-li výše popisované metody, m ůžeme dosáhnout zna č ných zlepšení úrovn ě  

vitality. U každého se zlepšení objeví tam, kde nejv ě tší problémy, nedostatky p ř estanou 

existovat . M ě l-li ně kdo nízkou vitalitu nap ř . z d ůvodu nedostatku stopových prvků, pak po 

kúř e se stopovými prvky se m ůže výrazně  zvýšit, ale je možné, že lepší držení tě la nebo 

zavedení p ř irozeného cyklu spánku ji ješt ě  více zvýší. Bohužel neexistuje jednotný recept 

úč inný pro každého, vždy ť každý  č lov ě k je jiný, každý žije v jiném prost ř edí. Musí si každý 

jednotlivec  najít nejvhodně jší složení stravy a životní styl, p ř i kterém jeho vitalita, zdraví a 

schopnost konkurence je maximální. Vyplatí se dbát o zdraví, protože  takto m ůžeme 

př edejít chorobám , což je mnohem lacin ě jší, než lé č ení nemocného organismu. 

 

Další metody 

 

Existují i další metody zvyšování vitality, a je možné více metod kombinovat. Můžeme 

dosáhnout zajímavých výsledků a zna č ných zlepšení např . v zim ě , když je nedostatek sv ě tla, 

pomocí sv ě telného zá ř ení podobného sluneč nímu, v patř i č ném množství. M ůže nám 

prospě t i terapie pomocí barev nebo aromatu a hodn ě  nám m ůže pomoci i poslechnutí 

oblíbené hudby . Stojí za to si vyzkoušet i  masáž chodidel, což je velmi úč innou regenera č ní 

metodou. 

 

 

VITALITA: NEEXISTUJE MAXIMUM 

 

Co můžeme považovat za maximální zdraví? V podstat ě  neexistuje horní hranice, ale 

m ůžeme být velmi spokojeni, poda ř í-li se nám dosáhnout hodnoty VQ vyšší než 200 % 

(zelená svě tla), to už je vynikající forma. Je dobré, když se naše vitalita pohybuje v rozmezí 

100 % - 200 %, a v ůbec si nemusíme dě lat starosti, když v t ě žkých obdobích, za velké 

námahy, se naše vitalita na pár týdnů sníží pod úrove ň 100 %. V každém p ř ípad ě  si však 

dejme na sebe pozor, když naše hodnota VQ je  delší dobu pod 50 %, protože to už znamená 

sníženou výkonnost, v kratší nebo delší  č asové lhůt ě  se může objevit n ě jaká nemoc, č i první 

př íznaky vyvíjející se nemoci.  Tento př ístroj má preventivní charakter, pomáhá v 

odhalení blížící se nemoci, potíží již tehdy, když se ještě  žádné p ř íznaky, deformace v 

orgánech neobjevily. Zkušenosti ukázaly, že v p ř ípad ě  blížící se ch ř ipky, 1 - 2 dny p ř ed 

objevením vysoké teploty se hodnota VQ drasticky sníží, př esto že p ř íznaky nemoci ješt ě  

nikde nejsou. Po uplynutí periody vysoké teploty je t ř eba 3 - 4 dnů, než dojde k regeneraci 

organismu a potom se hodnota VQ zač ne blížit k 100 %. Pak v ě tšinou až po uplynutí dalšího 

týdne se naše hodnota vitality vrátí nad úroveň 100 %.  Ve dnech nízké vitality se pokud 

možno vyvarujme vě tší fyzické nebo duševní námahy, radě ji odložme p ř ijetí d ůležitých 

rozhodnutí, nepoušt ě jme se do dlouhého a vy č erpávajícího  ř ízení auta, m ůžeme se takto 

vyhnout mnohým pozd ě jším problém ům a nepř íjemnostem.  

 

Působení mozkových hemisfér 

 

Zdravý, dobrý stav je ten, když si z každé ruky naměř íme zhruba stejnou hodnotu vitality, to 

se však podař í jen malé skupině  lidí. U v ě tšiny lidí pouze hodnota naměř ená u jedné ruky 

př evyšuje 100 %, u druhé je hodnota  č asto podprůmě rná. P ř i m ěř eních jsme zjistili, že lidé 

dosahující vyššího poč tu otá č ek u pravé ruky mají le vou hemisféru mozku aktivn ě jší. 

Levá hemisféra mozku č lov ě ka vykonává vě tšinou analytické funkce  a tady se nachází i 

centrum  ř e č i. Proto p ř i mluvení dosahujeme nižších hodnot vitality, protože  č ást energie se 

jakoby spot ř ebovává na tuto  č innost. Vyšších hodnot VQ u pravé ruky dosahují v ě tšinou lidé 

zabývající se prací požadující pozornost a schopnost analyzovat: inženýř i, výzkumníci, 

šachisté nebo ti, u nichž je d ůležité podrobné, logické myšlení. Druhá polovina populace 

dosahuje vyšších hodnot u levé ruky, u nich je aktivně jší pravá hemisféra mozku. Pro 

pravou hemisféru mozku je charakteristické intuitivní myšlení,  umě lecké nazírání, 

holistický pohled. U žen je pravá hemisféra mozku zpravidla rozvinut ě jší. Leváci vě tšinou 

také dosahují vyššího po č tu otáč ek u levé ruky, než u pravé. 

 

Obecně  lze  ř íci, že otev ř en ě jší, uvoln ě ní, p ř átelští lidé s pozitivním myšlením si nam ěř í vyšší 

hodnoty VQ, než ostýchaví, samotář ští, pesimistič tí, uzav ř ení lidé.  Vlastnosti osobnosti tedy 

působí i na naše zdraví , už jen proto se vyplatí být p ř átelště jší, veselejší, nebo ť i tyto funkce 

jsou zabezpeč ovány pravou hemisférou. 

 

Př i m ěř eních se ukázalo, že  úspě šní podnikatelé mají velmi vysokou hodnotu VQ, velmi 

č asto vyšší než 200 %.  U t ě chto lidí obě  hemisféry jsou  neobyč ejně  aktivní a jsou v 

rovnováze, zhruba stejná hodnota se nam ěř í jak u levé tak i u pravé ruky. Matematici a 

šachisté se silnou schopností analyzovat nebo malíř i, muzikanti specializovaní na zážitek a 

umě ní se uživí s jednou vyvinutou hemisf érou. Naproti tomu podnikatelé potř ebují jak 

schopnost intuice , která je charakteristická pro pravou hemisféru, tak i  analytické funkce , 

které zabezpeč uje levá hemisféra. 

 

M ůžeme vlastn ě  konstatovat, že zdravé je, když  č lov ě k vyvíjí ob ě  hemisféry mozku, nebo ť 

jejich sou č asným zapojením, vzájemnou harmonií mohou vzniknout opravdu dobré výsledky, 

vysoká kreativita.  Doopravdy úsp ě šný  č lov ě k používá intenzívně  ob ě  hemisféry a 

samoz ř ejm ě  peč uje i o své t ě lo.  

 

Ze zdravotnického hlediska lze  ř íct, že sta č í když dokážeme jednou rukou po dobu ně kolika 

minut vykazovat hodnotu VQ vyšší než 100 % v dlouhodobém m ěř ítku. Nejlepší ovšem je, 

když n ě kdo je schopen ob ě ma rukama roztoč it kolo p ř ístroje nad 100 %.  Samotná vysoká 

vitalita není cílem, nýbrž prostř edkem, možností úplného a zdravě jšího života.  

 

 

Smě r otá č ení 

 

Málo lidí dokáže myslí ovlivňovat smě r otá č ení kola př ístroje. Je to velmi náro č ný mentální 

výkon. Je více t ě ch, kte ř í jsou schopni pomocí myšlenek zastavit a znovu rozto č it kolo, ale 

málokdo umí mě nit sm ě r otá č ení podle své libov ůle. Pouze malé procento lidí má schopnost 

otáč et kola na dvou př ístrojích  obě ma rukama v libovolném smě ru. Toto nadání je jako bílá 

vrána, a je možné se to nau č it pouze vytrvalými mentálními cvi č eními. Ten, kdo má tuto 

vlastnost, m ůže libovoln ě  ř ídit proud energie a v zásadě  toho může využívat k léč ení. 

 

 

STRUČNÉ DĚJINY ŽIVOTNÍ ENERGIE 

 

V další kapitole netradič ního návodu k obsluze v krátkosti shrneme dě jiny, pozadí bioenergie, 

vitality, kdo, kdy a na co ji používali. 

 

Energie, kterou měř íme jako vitalitu, je známa již velmi dlouho v historii lidstva a t ě žko 

můžeme najít místo, kde se nevyužívala k lé č ení. Etnografové objevili  č etné stopy léč ení 

touto energií u mnoha národnostních s kupin, námi považovaných za primitivní, např . v 

Austrálii, na Sibiř i, v Oceánii, Americe i Africe. Tato energie je ve v ě tší nebo menší mí ř e 

př ítomna v každém z nás, a každý dokáže v r ůzné mí ř e  př edávat tuto energii,  můžeme ji 

tedy  ř adit mezi nejstarší a ú č inné metody lé č ení. 

 

V každé kultu ř e m ě la sv ůj název: v indii ji nazývají Prana,  v Čín ě   Chi,  ale všechny ostatní 

staré civilizace ji znají také.  Léč ení pomocí bioenergie je zcela b ě žnou, rozší ř enou lidskou 

vlastností. V dávných dobách již objevili její význam v Indii i Čín ě . V Indii lidé nazývaní 

jógi  vypracovali různá medita č ní a dýchací cvič ení zvyšující úroveň energie. V  Čín ě  

dosahovali ještě  v ě tších ú č ink ů regulací a usmě r ňováním této energie, pravdě podobně  se z 

této energie vyvinula i akupunktura, nebo ť v n ě kterých bodech t ě la je této energie více než v 

jiných. 

 

Bě hem m ěř ení se zjistilo, že z lidského tě la vychází nejvíce energie v t ě ch místech, kde je 

mnoho akupunkturních bodů a místa, kde je jich málo, jsou mén ě  aktivní. M ůžeme tedy 

př edpokládat, že tato energie, která pohání koleč ko p ř ístroje, je pravd ě podobně  totožná s 

energií, která vychází z akupunkturních meridián ů. V  Čín ě  využívali této energie nejen k 

lé č ení, ale i v boji. Je to tzv. n ě žné bojové um ě ní (Wu-Shu), kdy nep ř ítele m ůžeme zneškodnit 

aniž bychom se ho dotýkali, pomocí jediné energetické "st ř ely". Touto metodou je možné 

př echodně  natolik zpevnit n ě které č ásti tě la, že  č lov ě k vydrží i velmi silné údery. Tato 

forma bojového um ě ní je v ě tšinou zcela neznámá vyjma  Číny, práv ě  proto zní tak fantasticky 

a neuv ěř iteln ě . 

 

Poč átkem našeho letopo č tu v  ř ímské  ř íši byla tato energie, jako možný zp ůsob lé č ení, také 

známa. Podíváme-li se do Bible, ve všech č ty ř ech evangeliích Nového zákona se velmi  č asto 

setkáváme s lé č ením vkládáním rukou, př edáváním energie, kde se n ě kdy doslovně  

odvolávají na "sílu". Bible nepopisuje tento jev jako výhradn ě  boží vlastnost, vždyť i 

apoštolové a jejich u č edníci ho používali k lé č ení. S rozší ř ením k ř es ťanství se v celé Evropě  

stala tato energie známou, ale ve st ř edov ě ku se všechno změ nilo. Inkvizice pronásledovala s 

obvině ním z  č arod ě jnictví i lidi, kte ř í m ě li z n ě jakých d ůvodů mnohem více energie, než 

pr ůmě r. V t ě chto p ř ípadech se mohly stát dv ě  v ě ci: dotyč ný byl upálen nebo umuč en, v 

lepším p ř ípad ě  byl prohlášen za blahoslaveného  č i svatého. P ř e č teme-li sbírky pojednávající o 

životech svatých, velmi  č asto se setkáváme s takovými efekty, parajevy, které pravd ě podobně  

vycházejí z této síly, bioenergie. 

 

Bohužel se p ř edpokládá, že jen v Evrop ě  zemř elo ně kolik tisíc lidí proto, že m ě li tyto 

schopnosti. P ř irozen ě  bylo upáleno i spousta lidí, kte ř í tyto výjime č né schopnosti nem ě li. 

Mnohdy z ideologických důvodů nebo ze závisti museli zem ř ít, je však jisté, že mnoho lidí 

bylo upáleno z důvodu, že lé č ili touto metodou. Vysocí církevní hodnostář i a králové m ě li 

tyto schopnosti "z povolání", takto p ř edávali svou moc a své schopnosti poddaným, pro 

obyč ejného  č lov ě ka však nebylo dovoleno využívat tě chto schopností. 

 

Tento pocit pronásledování, strachu a odmítání z ůstal do dneška, souč asná p ř írodní v ě da 

oficiálně  odmítá existenci t ě chto jevů, nechce o nich ani slyšet. Za č átkem novově ku se v 

Evropě  znovu zač al zabývat magnetickým lé č ením  Mesmer. V jeho př ípad ě  ješt ě  šlo o 

kombinaci př edávání energie a hypnózy. Hypnóza se doopravdy m ůže velmi efektivně  využít 

k zesílení této energie. 

 

Vitalita neboli životní energie je p ř ítomna v různé intenzit ě  všude kolem lidského organismu, 

vě tšinou je nazývána  aurou.  Ně kdo dokáže cítit rozpoložení tohoto energetického pole, a na 

základ ě  toho je schopen s v ě tší nebo menší p ř esností ř íct, jakými nemoci je t ě lo postiženo. 

Cítí, kde je aura porušena, kde je rozložení energie slabší kolem lidského tě la. Dopln ě ním 

energetického nedostatku je možné alespo ň na ně jakou dobu spravit tyto problémy a tak i 

lé č it. 

 

Vztah s radiestezí 

 

Je dlouho známo, že mnoho lidí dokáže zmapovat podzemní vodní prameny, jeskyn ě , ale také 

vedení a kabely pomocí virgule. Existuje n ě kolik metod a zhruba polovina lidí je citlivá v 

menší míř e na tyto jevy. Opravdu velikou citli vost má pouze 1 - 2 % lidí, avšak  ne každý ví o 

této své schopnosti, neboť se o ní hodn ě  nemluví a je málo tě ch, kte ř í to vyzkoušeli v praxi. 

Na základě  našich m ěř ení jsme zjistili, že tuto citlivost mají buď lidé nemocní s 

podprůmě rnou vitalitou, nebo naopak lidé s velmi vysokou, nadpr ůmě rnou vitalitou. 

Prakticky u lidí s hodnotou v č erveném nebo zeleném pásmu můžeme o č ekávat citlivost 

na zóny.  Tyto dv ě  skupiny lidí cítí r ůznými metodami geopatogenní zóny, vodní toky a 

podzemní kabely. 

 

Etnografové provádě li již mnoho pr ůzkumů bioenergetických ošetř ování, šamanismu, ale i 

tzv. výzkumů s virgulí, nebo ť pro koč ovné kmeny je velmi d ůležité vě dě t, kde se nachází 

voda v podzemí. P ř irozen ě  i pro pr ůmysl to má význam, kde lze najít podzemní ložiska a 

rudné žíly. Ve st ř edov ě ku a za č átkem novově ku, kdy geologie byla ješt ě  v zač átcích, se tato 

metoda b ě žn ě  používala. Na Dálném východě  i dnes př ed stavbou mnoha nových domů 

nejd ř íve odborník, který má tyto vlastnosti, prozkoumá p ůdu a vybere takové místo pro 

stavbu domu, kde nejsou tyto škodlivé zóny porušující energetickou rovnováhu organismu. 

 

Tato schopnost mě la velmi důležitou úlohu ve formování moderního pr ůmyslu, pro ilustraci 

bych uvedl jeden p ř íklad z historie. Hlavním hrdinou př ípadu je  Jean de Chastelet, 

francouzský šlechtic, baron Beausoleilu, který  se narodil kolem roku 1590 v Brabantu. Byl to 

majetný č lov ě k, který se př es rodinné zvyklosti nestal  vojákem, ale vybral si vě du, a stal se 

mineralogem. Pomocí virgulové metody objevil velké množství dolů a nových ložisek ve 

Francii, Ma ďarsku, N ě mecku, Itálii, Španě lsku, Švédsku a tím ve velké mí ř e p ř ispě l k 

zavedení a rozvinutí hornictví a hutnictví. Manželka barona se také zú č astnila jeho  č inností a 

jen na území Francie spole č ně  odkryli př ibližn ě  150 dol ů. Dodnes se pracuje v ně kterých 

dolech, které byly prokazatelně  objeveny tímto manželským párem. 

 

V té dob ě  se ve Francii t ě žko mohlo mluvit o hornictví, p ř írodní bohatství státu leželo 

nedotknuté pod povrchem, proto se baronka v pozdě jším memorandu oprávn ě ně  odvolávala 

na to, že prokázala takové služby Francii, jako další žena, Jeanne d’Arc. Manželský pár 

vynaložil veškerý svůj majetek, tj. tém ěř  300 tisíc livre, což bylo v té dob ě  obrovská č ástka, 

ve prosp ě ch výzkum ů. Není divu, vždy ť je př i svých cestách doprovázelo po č etné 

služebnictvo a padesát n ě meckých a deset maďarských horníků, kte ř í pracovali př i odkrývání 

dolů. Samoz ř ejm ě  tyto práce spot ř ebovaly mnoho peně z a rychlý zisk nep ř inesly (za č alo to 

být rentabilní až po zahájení tě žby), majetek neustále ubýval a manželský pár už si p ř ál vidě t 

ně jaký výsledek svých prací. Posílali spoustu referátů a žádostí francouzské vlád ě . 

 

Nemysleli si, že u dvoru nerozhoduje prospě ch státu, ani osobní zásluhy, nýbrž protekce. 

Ně kolik podlézavc ů si  ř eklo, že si ty peníze rad ě ji nechají pro sebe a podali žalobu s 

obvině ním z  č arod ě jnictví. Oznámili kardinálovi Richelieuovi, že provád ě jí kouzla, jsou 

spol č eni s  ďáblem. Kardinál m ě l tolik rozumu, že rozpoznal neoprávně nost obvině ní, ale 

nepř ál si d ě lat starosti kv ůli samotá ř skému, nepodporovanému manželskému páru. Nikdo se 

jich tedy nezastal, vždy ť oni "pouze" př inesli nesmírné bohatství Francii. Kardinál nakonec 

rozhodl nepostavit pár p ř ed soud s obvině ním z  č arod ě jnictví, což by znamenalo smrt, nýbrž 

je nechal bez jakýchkoliv soudních procesů uvě znit. Manžela v Bastille, ženu ve státní 

vě znici ve Vincennes. Nešťastný pár pracoval  č ty ř icet let pomocí virgule a nakonec se vše 

zhroutilo, ztratili veškerý majetek i svobodu. 

 

Oddě lili je nejen jednoho od druhého, ale i od svých dě tí. Jeden z jejich syn ů navštívil svého 

otce v Bastille, tak ho uv ě znili také. Osud dalších č ty ř  d ě tí je neznámý. Žena dlouho ve 

vě znici nevydržela, v roce 1642 byla uv ě zn ě na a v dalším roce zem ř ela. Manžel to snášel 

lépe, ten zem ř el až za tř i roky. Tento p ř ípad je vynikajícím př íkladem lidské hlouposti a 

"vd ěč nosti" mocných. 

 

O mnoha lidech se schopnostmi léč it se píše, že um ě li najít schované p ř edm ě ty. 

Nejzajímavě jším p ř íkladem je př ípad portugalské  Donna Pedegache, která ve svém mládí si 

ně kolikrát všimla p ř ed č asného tě hotenství žen a pak i jako dosp ě lá se ji n ě kolikrát stalo, že 

našla př edm ě ty zakopané hluboko pod povrchem. Jednou byla na cest ě  v Portugalsku a 

na ř ídila, aby se zastavili. Vystoupila z vozu a  ř ekla, že vidí v hloubce asi tř iceti stop n ě jaký 

antický um ě lecký př edm ě t, n ě jaký bazén s nádhernými ornamenty. Ihned to hlásili dvoru, 

zahájili vykopávky a bazén opravdu našli. 

 

Vidíme, že vitalita nad urč itou úrovní m ůže mít - sice dosti z ř ídka - takové podivné a 

neobvyklé doprovodné jevy, které se jinak dají velmi dob ř e využít v praktickém život ě . 

 

Druhá skupina lidí s vysokou úrovní vitality se vyznač uje tím, že se v jejich blízkosti v ě tší 

nebo menší p ř edm ě ty pohybují a elektrické p ř edm ě ty se chovají podivn ě , bez toho že by se 

jich dotýkali. Tento jev nazýváme psychokinezí. Vlastně  i p ř ístroj na m ěř ení vitality funguje 

pomocí psychokineze. Př i m ěř ení vlastně  pomocí myšlenek otá č íme malým p ř edm ě tem. 

Tento př edm ě t (ozubené kolo p ř ístroje) dokáže rozto č it tém ěř  každý, v ě tší p ř edm ě ty už jen 

ně kteř í, a právě  proto vě da do dneška neuznává tuto možnost. 

 

Od druhé poloviny minulého století spousta nadaných výzkumník ů zkoumala tyto jevy a 

zachovalo se n ě kolik př esných pozorování a popis ů. Ale z d ůvodu jejich podivnosti, 

neobvyklosti a nedostatku lidí s výjimeč nými schopnostmi je velmi obtížné zopakovat tyto 

pokusy. Vě da neuznává tato pozorování, proto se jen zř ídkakdy dostaneme k jejich popis ům.  

 

První výzkumník, který s velikou pozorností, vytrvale a mnohostrann ě  zkoumal tyto jevy, byl 

Švýcar De Gasparin, pak Angli č an Crookes, který se pozd ě ji stal př edsedou Royal Society. 

On v prvé ř ad ě  provádě l své pokusy na mladém Skotovi jménem  D. D. Home. Tyto pokusy 

spo č ívaly vě tšinou v pohybování p ř edm ě t ů, ale n ě kolikrát se stalo i to, že v odstín ě né 

místnosti v blízkosti jeho tě la blikala modrá a bílá sv ě tla, byly cítit studené v ě t ř íky a ob č as 

slyšeli rachot a t ř esknutí. 

 

Pozdě ji se sem tam provád ě ly i elektrické pokusy, stojí za zmínku pokusy polského profesora 

Ochorowitze, jejichž subjektem byl  S. Tomczyk . V tě chto pokusech si n ě kolikrát všimli, že 

vě tší nebo menší p ř edm ě ty, mí č e se za č aly otá č et a otáč ely se i když se položily do tém ěř  

uzav ř eného prostoru, ale jakmile se poklop prostoru úplně  uzavř el, ihned se to zastavilo. V 

t ě chto experimentech se muselo p ř ekonat veliké t ř ení a bohužel výzkumníky toho  č asu 

nenapadlo technicky zdokonalit a dále rozvinout tento pokus tak, aby p ř edm ě t rozto č il i 

obyč ejný  č lov ě k s malým p ůsobením. Spokojili se s tím, že provád ě li své pokusy na n ě kolika 

málo lidech s výjimeč nými schopnostmi a nev ě novali dostate č nou pozornost měř ením 

schopností pr ůmě rného  č lov ě ka. Crookes sice mě l takové myšlenky, ale tuto linii svých 

výzkumů nedokon č il. Stojí za to se zmínit ješt ě  o manželském páru Curie, kteř í se také 

zabývali zkoumáním tohoto jevu. Provád ě li spoustu m ěř ení, ale kv ůli obtížím se za č ali 

vě novat o n ě co jednoduššímu, stabiln ě jšímu jevu, radioaktivit ě . 

 

Nejvíce pokusů týkajících se elektrického působení provád ě l n ě mecký baron  Schrenck-Notzig.  Zjistil, že tato energie může změ nit elektrický odpor a magnetické vlastnosti tě les. Po 

uplynutí ně kolika desetiletí pak tato p ůsobení znova změř ili, např . v poslední dob ě  v 

Petrohradu na  Nině  Kulaginové. Na filmových záb ě rech natá č ených bě hem experimentu je 

vidě t, že Kulaginová dokázala rozto č it velké p ř edm ě ty, buzolu (i s pouzdrem), ale ani v jejím 

př ípad ě  nerozvinuli pokus natolik, že by rozlišovali i menší p ůsobení. Spokojili se s tím, že 

vyzkoušeli toto působení na jednoduchých př edm ě tech, neusilovali o precizní a podrobné 

vypracování a rozbor jevu. 

 

Urč it ě  si již mnozí z Vás položili otázku:  co otá č í tímto malým koleč kem ?  Doposud jsme 

odpově dě li na to, jaké faktory ovliv ňují rychlost otáč ení kola, ale nemén ě  zajímavou otázkou 

je, jaký vliv zp ůsobuje toto otá č ení. V př íští kapitole se budeme zabývat práv ě  touto otázkou. 

 

 

Mozek př ece umí hýbat...  

 

Tento jev, otáč ení př edm ě tem nebo pohybování p ř edm ě tem, se nepopisuje v žádných knihách 

a  č asopisech s tematikou fyziky. Ně kteř í se domnívají, že tento jev se m ůže zdůvodnit již 

známými fyzikálními jevy a v ě tšinou myslí na tepelný pohyb. Intenzívní, p ř esná šetř ení, 

pokusné kontroly však jednozna č ně  dokázaly, že  ani magnetické, ani elektrické, ani tepelné 

působení nem ůže způsobit tento jev. Je to dob ř e vid ě t u lidí, kte ř í mají hodnotu VQ nad 200 

%. Vezmou-li si totiž na ruku rukavici, jev se uskuteč ní i př es ní. Př ipravuje se mnohem 

vyvinutě jší a citlivě jší varianta p ř ístroje na měř ení vitality, která se m ůže využívat spíše v 

léka ř ství. U tohoto citlivého př ístroje se tento jev vyskytne již ze vzdálenosti p ř ibližn ě  1,5 - 2 

m tak, že se dotyč ný siln ě  soust ř edí a podívá se na p ř ístroj. V tomto př ípad ě  za žádných 

okolností nelze hovo ř it o tepelném p ůsobení, je zcela zř ejmé, že jde o jiný typ vzájemného 

působení. Ale co to může být za vzájemné p ůsobení? Je jasné, že doposud známá vzájemná 

působení, jako jsou nap ř . elektro- magnetismus nebo gravitace, ve svých  doposud známých 

formách  nemohou zp ůsobit tento jev. A když ně co se nedá popsat dosud známými vlivy, tak 

to ani neexistuje - alespo ň si to mnozí myslí. Př íroda však takto nefunguje, o tom, co je 

dovoleno a co není nerozhoduje menší nebo vě tší skupina výzkumníků. 

 

V př írod ě  je vše p ř irozené,  i takové vě ci, které se mohou zdát pro lidskou mysl nepř irozené. 

Ani na okamžik nezapomínejme na to, že v tomto př ípad ě  se jedná o nejsložitě jší organizaci 

hmoty. Zkoumáme zajímavý produkt lidské mysli, lidského vě domí, který znamená mnohem 

více, než pouhou kuriozitu. Fungování mysli má dodnes spoustu neprozkoumaných a 

neznámých  č ástí, takže je zbyteč né se divit, když se setkáme s novým (nebo spíše pradávným) 

neodhaleným tajemstvím.  

 

Z mnoha nesmírně  zajímavých vlastností mozku bych pro ilustraci vybral jednu. V léka ř ské 

literatu ř e je dlouho známo, že existují mezi námi lidi s průmě rnou nebo nadprůmě rnou 

inteligencí, kteř í mají neoby č ejně  málo mozkových tkání (R. Lewin: Is your Brain Really 

Necessary? Science, Vol 210, pp 1232 - 1234, 1980) . Mozek pr ůmě rného  č lov ě ka váží 

př ibližn ě  1,5 kg, naproti tomu u tě chto lidí pouhých n ě kolik dekagramů a zbytek prostoru je 

vyplně n míšní tekutinou (liquor). U t ě chto jedinc ů neexistuje pravidelná struktura mozku, 

která je b ě žná u ostatních. Podle "papír ů" by takoví lidé nemohli žít, ale p ř íroda to "ví" více, 

než její výzkumníci. Chybí ještě  udě lat t ř i nebo  č ty ř i rozhodující kroky k poznání př írody, 

abychom rozum ě li tomuto jevu. Samoz ř ejm ě  ani tehdy nebudeme vě dě t všechno o fungování 

mysli. 

 

Ani to není zcela jasné, zda otá č ející pohyb je základním efektem, nebo zda to je 

doprovodným  jevem n ě jakého mnohem hlubšího, d ůležit ě jšího jevu. Nap ř . vznik 

magnetického pole okolo drátů s elektrickým proudem nebo rozsvícení rozžhaveného vedení 

jsou pouze doprovodným jevem efektu, který se nazývá elektrické vedení. Můžeme tedy 

př edpokládat, že tento otá č ivý pohyb je pouze doprovodným jevem mnohem hlubšího, 

zásadn ě jšího jevu energetického proudu.  Naše dosavadní zkušenosti totiž ukázaly, že v 

př ípad ě , že ně kdo ze sebe vydává velké množství bioenergie, vyskytuje se spousta 

doprovodných efektů. Je to nap ř íklad zm ě na elektrické vodivosti t ě les, zm ě na magnetických 

vlastností, ale m ůže dojít k fotochemické reakci, mohou se zm ě nit i optické charakteristiky, 

může dojít k drastické změ ně  struktury, pevnosti t ě les. Vlastně  jde o to, že tento otá č ivý efekt 

je pouze doprovodným jevem, není to ta vlastní podstata. Stejn ě  to je i u rozžhaveného drátu, 

kde z míry rozžhavenosti m ůžeme usuzovat na množství protékajícího elektrického proudu, 

ale vlastní teplota je pouze výsledkem, nikoliv př í č inou vzniku elektrického proudu. 

Zkoumáme-li pouze rozžhavení drátu, nepochopíme podstatu elektrického proudu. 

 

Je tedy nutné hledat p ř í č inu jevu n ě kde  hloubě ji,  ale te ď to nemá cenu př íliš detailn ě  

rozebírat, vždyť tato knížka je pouze návodem k použití. Nemysleme si ale, že je nemožné 

pochopit tento jev. Myslím si, že umožní-li to naše možnosti a budeme-li vytrvale pracovat, 

bě hem ně kolika let budeme moci umě le vyrábě t tento podivný, dnes ještě  spíše neznámý druh 

energie. 

 

Výzkumy a hledání ř ešení je nutno zač ít n ě kde ve struktu ř e prostoru a č asu. Mnoho lidí si 

myslí, že když odstraníme hmotu z urč itého prostoru, nap ř íklad odč erpáme vzduch z n ě jakého 

prostoru a zchladíme ho na velmi nízkou teplotu, tak dostaneme zcela prázdný prostor. 

Fyzikální skuteč nost je zcela jiná. To, č emu my  ř íkáme "nic" a považujeme za vakuum, je 

vlastně  velmi husté prostř edí obsahující velké množství energie. 

 

Dř íve tuto vě c nazývali éter, pak si ho fyzika dlouho nevšímala, a teď se za č íná vracet 

zadními dveř mi jménem vakuová energie.  Toto vakuum se může indukovat n ě kolika 

zp ůsoby. Indukuje ho i existence a pohyb elektrických nábojů, které vytvá ř ejí 

elektromagnetické pole, ale indukuje ho i př ítomnost hmotnosti, a pravd ě podobně  tehdy se 

utvá ř í gravita č ní pole. Ale mohou se objevit i jiná vzájemná p ůsobení, m ůžeme odůvodně ně  

př edpokládat, že např íklad otá č ivý pohyb také způsobuje n ě jakou indukci, dosud ještě  

neznámou. Otáč ivý pohyb elektronů, magnetismus nebo pravidelné pohyby a prom ě ny 

probíhající v tě le živo č ichů mohou také indukovat vakuum. Vakuum ve své indukované 

form ě  p ř ináší spoustu změ n, které pomocí našich v ě domostí ještě  nemůžeme popsat, ale 

můžeme doufat, že k tomu v blízké dob ě  dojde. 

 

Možnost otáč ivé,  rota č ní indukce  vakua poprvé rozeznal Francouz  Cartan, spolupracovník 

Einsteina, ale až v sou č asné dob ě  se zač íná v ě novat více pozornosti této oblasti. Historie v ě dy 

vždy byla o tom, že poznáváme stále nová a nová p ůsobení v př írod ě . Není náhodou, že práv ě  

u nejsložitě jší struktury hmoty, u fungování lidské mysli ukazuje p ř íroda svou pravou 

bohatost a práv ě  zde se setkáváme s velkým množstvím neznámých jevů. Toto zvláštní 

prostř edí, vakuum je možné indikovat nejen vzájemným působením, ale také  ur č itými 

geometrickými tvary a není náhodou, že pyramidy hrají d ůležitou úlohu v historii mnoha 

národů. Tyto tvary nejsou pouze kultovní  budovy, ale také vyvolavatelé dnes ještě  ne zcela 

prozkoumaných fyzických a biologických působení a jevů. U  č ásti kř es ťanských kostelů se 

také vyvinuly ur č ité geometrické formy, které také vyvolávají tyto pozitivní úč inky. 

 

Tyto jevy ješt ě  dnešní v ě da nezná, o jejich prozkoumání se nikdo vážně  nesnaží. A č koliv 

ně která měř ení jednoznač ně  dokazují, že dochází ke zna č ným fyzickým a biologickým 

změ nám nad a pod vrcholem pyramidy. Toto vše se vztahuje k různým typ ům indukce vakua, 

protože toto superhusté, supertekuté a v n ě kterých př ípadech pružné vakuum se m ůže 

rozkmitat mnoha způsoby. Když k tomu dochází, tehdy se objevují pro nás zatím neobvyklé 

jevy. Prozkoumání tohoto prost ř edí bude úkolem budoucí v ě dy, prostorové technologie.  

 

Tento malý př ístroj je první v historii sv ého druhu, který se vyrábí sériov ě , vždy ť pyramidy 

nem ůžeme považovat za výrobky masové spotř eby. Z vakua, pomocí jeho indukce vzniká 

č ástice mimo ř ádných vlastností, která je pravd ě podobně  nositelem proudu energie, vitality. 

Na základě  mnohých signálů bychom mohli tvrdit, že př í č inou t ě chto podivných jevů, 

parajev ů jsou magnetické monopoly (magnetický proud). Výzkumníci se shodují v tom, že 

tyto magnetické monopoly by mě ly existovat, neboť to  Paul M. Dirac  to p ř edpov ě dě l už př ed 

50 lety a od té doby je hledají. Také je našli (nejdř íve v roce 1820, ale tehdy se ztratil) znovu, 

pr ůkopníkem v této oblasti byl Rakušan Felix Ehrenhaft.  Tento v ě dec vypracoval i změř ení 

náboje elektronu, ale v historii vě dy se zachovalo spíše jméno jeho amerického kolegy 

Millikana. Navzdory tomu, že Ehrenhaft publikoval tém ěř  stovku č lánk ů o svých výsledcích 

pokusů v prestižních č asopisech, jeho souč asníci se o to nezajímali. Rus  V. F. Michajlov  

nedávno znovu zopakoval m ěř ení Ehrenhafta pomocí mnohem př esně jších metod a potvrdil 

výsledky jeho př edch ůdce, ale ani jeho práci souč asníci neuznávají. 

 

Teoreticky známe mnoho vlastností magnetických monopolů. Např íklad to, že každá hmota je 

z tohoto hlediska vodivá a že změ ní elektrické, magnetické a hustotní charakteristiky tě les. 

 

Magnetický proud vyvolává př esně  takové zm ě ny, jaké se dají pozorovat u parajevů. 

Kdybychom umě li pomocí metody Ehrenhafta vytvá ř et v ě tší množství magnetických náboj ů, 

magnetického proudu, zpozorovali bychom mnoho neobvyklých a zajímavých jev ů, z 

parajev ů by se staly jevy normální a podstata bioene rgie a vitality by se rychle vyjasnila. 

Př ístroj na m ěř ení vitality je tedy mnohem více než n ě jaká hrač ka, je to vážný d ůkaz toho, že 

je ješt ě  mnoho neprozkoumaných oblastí v př írodních vě dách. 

 

Konec tohoto neobvyklého návodu k použití bude také nezvyklý. V krátkosti bych Vás cht ě l 

informovat o p ř íb ě hu tohoto př ístroje už jen proto, aby bylo vid ě t, že jak náhody, tak i 

vytrvalá práce jsou pot ř eba k tomu, aby se ud ě lal by ť jen malinký krok, aby se dosáhlo 

malého úspě chu. 

 

 

PŘÍBĚH PŘÍSTROJE NA M ĚŘENÍ VITALITY 

 

Tento př ístroj se mohl vynalézt již př ed 100 lety - i když ne v elektronické formě  - vše bylo k 

dispozici k tomu, aby se s tímto jevem seznámila př írodní vě da. Nestalo se tak a bohužel to 

není ojedin ě lý p ř ípad, vždy ť na tekuté krystaly se zapomn ě lo na 80 let, a zapomenout na 

penicilín na 10 let je také dosti hanebné. 

 

Já jsem se s tímto jevem zač al zabývat zcela náhodně . Vystudoval jsem obor tepelného 

strojního inženýrství na vysoké škole tec hnické v Budapešti, kde jsme se léta u č ili o 

procesech př edávání energie. Pak jsem se v akademickém výzkumném ústavu zabýval 

ř ešením problém ů atomových elektráren týkajících se p ř edávání energie a nehod. U tě chto 

proces ů probíhají velmi složité, mnohostranné jevy p ř edávání energie a impulsu a výzkumník 

musí př esně  znát svéráznosti pohybu a p ř emě ny r ůzných typ ů energie. To bylo také tématem 

mé doktorandské práce a mě l jsem př ed sebou bě žné výzkumnické povolání. Zač átkem 80. let 

jsem pracoval rok a p ůl v jednom výzkumném ústavu ve Spojených státech jako stipendista 

Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Tam se bě hem jednoho ve č era stalo, že padla 

zmínka o parajevech. 

 

Tak jako každý výzkumník, který v ěř í výhradn ě  svým oč ím a m ěř ícímu protokolu, i já jsem 

nezvratně  odmítal př ijmout existenci tě chto parajev ů s tím, že to je pouze  ř ada 

neopakovatelných halucinací. Byl jsem zcela ohrom en, když mi moje žena, která zrovna psala 

svou doktorandskou disertaci z matematiky, sd ě lila, že byla sv ě dkyní ně kolika parajev ů. 

Úplně  mě  to vydě silo, protože jsem se dostal na rozcestí: bu ď nev ěř ím mé žen ě , anebo 

př ijatým zásadám p ř írodních v ě d. Obě  varianty jsou bolestné a z dlouhodobého hlediska 

př inášejí nep ř íjemné d ůsledky. P ř esto jsem ale nedokázal př ijmout existenci takovýchto 

bludných jevů, ale b ě hem jedné hádky můj americký kolega matematik  H. Bruce  mi  ř ekl 

důležitý argument:  opravdový výzkumník nikdy neodmítá n ě co, aniž by se objektivním a 

nestranným způsobem nep ř esvě dč il o jeho existenci  č i neexistenci.  

 

Tento výrok m ě  vystř ízliv ě l. Sice jsem p ř i takovýchto p ř átelských rozhovorech také 

automaticky zastával tento názor, ale ve skuteč nosti jsem to nemyslel vážn ě  (jako mnoho 

dalších výzkumník ů). Díky p ř edsudk ům, které do mne zabudovali ve škole, jsem také rutinn ě  

odmítal zkoumání této stránky p ř írody a p ř ijetí jevů, které se tu vyskytují. Ale mé pochyby mi 

nedaly pokoj. Po n ě kolika týdnech p ř emýšlení jsem za č al jednoduchým a rutinním způsobem 

studovat: vyhledal jsem všechny dobré knihy z této oblasti. Myslel jsem si, že odhalím 

spoustu vnitř ních protiklad ů, které samy o sob ě  zdůvodní nemožnost existence parajev ů a 

anomálií. Byla to pro mne ledová sprcha, když jsem se dozv ě dě l, že p ř ípadové studie 

odborník ů i laik ů se velmi podobaly, p ř esto že tato měř ení byla provád ě na na různých 

místech, v různých obdobích, takže nemohli vě dě t jeden o druhém, ale ani se neodvolávali na 

výsledky druhého. To mi dokázalo, že p ř ece existují n ě jaké spole č né koř eny, společ né 

zákonitosti v pozorováních, nemůžeme tedy vylou č it, že se za t ě mi popisy skrývá skuteč nost! 

Ovšem když tento jev existuje, pak existuje nejenom tady a teď, ale musí existovat vždy i 

pozd ě ji. 

 

Proto jsem na základě  popis ů pozorování  vypracoval velmi jednoduchý, zkušenostní 

model,  podle kterého tato energie se velmi podobá elektricitě , ale není to to samé, protože 

jsou mezi nimi i zásadní odlišnosti. Ší ř ení elekt ř iny je ve velké mí ř e ovliv ňováno vodivostí 

materiálu, naopak tato energie prochází prakticky jakýmkoliv pevným tě lesem a p ř i proud ě ní 

nerozlišuje elektrické izolanty a vodivé p ř edm ě ty. Proto se nap ř íklad sklen ě ný nebo 

umě lohmotný poklop chová jako Faradayova klec, to znamená umístíme-li p ř edm ě t do 

uzav ř eného prostoru, jejich pohyb pak můžeme jen velmi tě žko ovliv ňovat. Na základě  

tohoto modelu jsem projektoval takový pokus, který ještě  nikdo neprovádě l:  myslel jsem 

na otá č ivý pohyb v kapalině . Otá č ivý pohyb jsem vybral proto, protože se p ř i n ě m 

př edpokládá malé tř ení, malé síly mohou vyvolat znač né posuny. Samoz ř ejm ě  i materiální 

důvody sehrály roli p ř i plánování pokusu, protože nejjednodušší pokus se zdál být 

proveditelný pomocí sklenice vody a ploché nádobky. 

 

Na základě  zjednodušeného fyzikálního modelu jsem si myslel, že naplním-li plochou 

nádobku vodou, ta se díky působení p ř iložené ruky musí rozto č it. Drobné p ř edm ě ty položené 

na povrch vody pak signalizují její pohyb. Rozrušen ě  jsem na sob ě  vyzkoušel tento jev, a 

voda se v nádobce opravdu za č ala pomalu to č it. To mne ještě  více rozrušilo a p ř ekvapilo, 

za č al jsem se o to opravdu zajímat, ale jako výzkumník zabývající se tepelnou energií, ihned 

jsem si zač al myslet, že jde o p ř edávání tepla. Proto jsem to nejd ř íve vyzkoušel s tenkou 

rukavicí, pozd ě ji se siln ě jší rukavicí, což ve zna č né míř e snižuje p ř edávání tepla. V t ě chto 

př ípadech již téměř  neexistuje rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou povrchu rukavice. Ale 

efekt z ůstal i v tomto př ípad ě . 

 

Od poloviny osmdesátých let jsem se pustil do intenzívních výzkumů. Na desítkách mých 

známých jsem vyzkoušel tento jev p ř edávání energie. V různé mí ř e sice, ale v ě tšinou všichni 

dokázali  roztoč it vodu.  Je zajímavé, že úhlová rychlost otá č ení záviselo na tom, jak se 

doty č ný soustř edí, zda je unavený nebo v dobré form ě . Teplota a velikost plochy dlaně  zase 

př íliš neovliv ňovaly výsledek. Potom jsem za č al vyrábě t kovové nádrže ve tvaru a velikosti 

ruky, které se daly naplnit  teplou vodou. Provedl jsem stovky pokus ů, abych zjistil, zda nádrž 

ve tvaru ruky napln ě ná teplou vodou může způsobit roztoč ení vody. 

 

Ně jaký malý pohyb tam opravdu byl. Jeho rychlost  však dosahovala nanejvýš 10% dobrých 

výsledků a to jen v p ř ípadech, když jsem nádrž naplnil vodou o teplotě  45°C. Lidské t ě lo 

nikdy nemůže mít teplotu 45°C, to už je  smrtelné. Teplota povrchu dlan ě  málokdy p ř evyšuje 

35°C, dokonce č asto se sníží pod 32°C. Pak jsem vymyslel ješt ě  p ř esně jší pokus: do sklen ě né 

nádobky jsem umístil slabé platinové dráty, do kterých jsem poušt ě l elektrické impulsy. 

Pomocí chemikálie z ř ed ě né s vodou se mohlo dosáhnout toho,  že když drát z platiny dostal 

elektrický impuls, tekutina se v blízkosti drátu obarvila na hně do, tuto obarvenou vrstvu 

tekutiny proud vody př i otá č ení unášel s sebou. Takto bylo možné zmapovat pohyb i uvnit ř  

vody. 

 

Vyhodnocení výsledků opě t dokazovalo, že proud vzduchu, tj. tepelný pohyb nem ůže 

zp ůsobit tento jev. Pak jsem s údivem zpozoroval novou vě c: elektrický odpor tekutiny se 

najednou změ nil v okamžiku úspě šného rozto č ení vody. Způsobilo to snížení odporu, což 

nebylo možné vysv ě tlit známými ú č inky. Ně kolik měř ení mne ale neuspokojilo, abych si byl 

jist, proto jsem vyrobil sklen ě né krabice, do kterých jsem umístil nádobu naplně nou vodou. 

Takto jsem proud vzduchu, průvan nemohl ovlivnit výsledek. 

 

V ně kolika st ř edních školách jsem nato č il na film tyto pokusy zhruba u 500 lidí. U t ř etiny 

student ů se voda oč ividně  velmi rychle rozto č ila, u další t ř etiny se otá č ela pouze rychlostí 2 

až 3násobku možné chyby v m ěř ení a u zbývající tř etiny se buďto ani nepohnula, nebo byla v 

intervalu chyby v měř ení. 

 

Masově  provádě ná měř ení př inesla další zkušenosti. Stalo se, že tentýž  č lov ě k, který již 

jednou rozto č il vodu s velmi dobrým výsledkem, ji v ůbec nedokázal rozto č it z d ůvodu 

př echodu fronty, potíží nebo nervozity. Po vy ř ešení problému nebo po zániku působení fronty 

se mu schopnost otáč et vodu vrátila. Bylo velmi zajímavé, že jakmile mraky zač aly odplouvat 

a slunce se rozsvítilo, každý mě l lepší náladu a nam ěř ené hodnoty se okamžitě  zlepšily. 

Bě hem tak krátké doby se teplota ani obsah páry nezmě nila vykazatelným zp ůsobem, ani 

teplota ruky, tento jev m ůžeme chápat jedině  jako zm ě nu uvnitř  organismu. 

 

Nadále však pro mne zůstalo otázkou charakter a d ůvod otá č ení, nemohl jsem na to p ř ijít, jaké 

př edávání energie to způsobuje. Vypo č ítal jsem, že k tomu, aby úhlová rychlost otá č ení 

dosáhla jedné otáč ky za minutu (což je dobrý výsledek) by bylo pot ř eba, aby tekutina mě la 

vysoký obsah soli, aby intenzita magnetického pole byla stokrát silně jší než je na zemi, aby 

subjekt měř ení pono ř il ruku do vody a aby mezi jeho prsty protékal takový stejnosmě rný 

proud, který je smrteln ě  vysoký. Z tě chto  č ty ř  p ř edpoklad ů však ani jedna nebyla spln ě na 

bě hem pokusů, aby jev mohl být vysv ě tlen, takže jsme musí jít o ně jakou neznámou v ě c. 

 

Ukázal jsem tento jev ně kolika svým koleg ům fyzikům. Každý mě l ně kolik nápad ů, ale 

podrobná šetř ení nakonec ukázala, že podstatu otá č ení nelze vysv ě tlit pomocí známých jev ů. 

Zůstala tedy nezodpov ě zená otázka a existence jevu. Pak jsem se obrátil na  ř editele 

výzkumného ústavu a požádal jsem ho o povolení k tomu, abych mohl pokra č ovat ve svých 

výzkumech oficiálně  a legálně , protože moje vlastní prostř edky a možnosti již nebyly 

dostač ující. On m ě  poslal za svým starým známým akademikem, jaderným fyzikem, který byl 

nedávno jmenován biofyzikem. Věř il jsem, že dokumentace výsledk ů výzkum ů nahrané na 

500 filmech, na videu, fotografiích a vyvracení argument ů oponent ů v pokusu bude stač it, 

abych mohl pokrač ovat ve svých výzkumech. Akademika však výsledky nezajímaly. Za dv ě  

minuty prohlásil: "nevěř il bych tomu ani kdybych to vid ě l, takovýto jev neexistuje, protože to 

není možné a není to možné proto, proto že neexistuje". Na konci rozhovoru mi pak na ř ídil, 

abych okamžit ě  p ř estal s touto prací, abych nikomu neukázal již vytišt ě nou zprávu výzkumu* 

(* G. Egely: Experimental Investigation of Biologically Induced Energy Transport 

Anomalies. Zpráva výzkumu, KFKI 1986-94/K) a abych se v ě noval něč emu, s  č ím je možné 

vydě lat peníze. Zákaz zprávy výzkumu (a tím i zákaz existence efektu) mi samoz ř ejm ě  

nesmírně  ztížil a zpomalil pokrač ování v práci, ale navzdory zákazu jsem pokrač oval ve 

svých výzkumech, výzkumnická zv ě davost m ě  nenechala na pokoji. Tento jev se dodneška 

nem ůže nikde zkoumat oficiáln ě  a díky mému "opozič nímu" chování jsem dostal veškeré 

tresty, které výzkumník m ůže dostat. 

 

Z důvodu, že základní výzkumy jsou velmi nákladné, jsem hledal n ě jakou jinou cestu, která 

může p ř inést i praktický užitek. Domníval jsem se, že se snad najde ně kdo v hospodář ské 

sféř e, kdo by podporoval výzkumy tohoto jevu. Ukon č il jsem pokusy otá č ení tekutin, které 

byly velmi složité, t ě žkopádné, požadovaly velkou preciznost a př ešel jsem k výzkumu 

otáč ení jednodušších, lehce zvladatelných, pevných tě les. P ř átelé a známí mi v tom hodně  

pomáhali, neboť já jsem nemě l tolik energie, abych všechny ty stovky zkonstruované otá č ející 

se č ásti a ložiska vyzkoušel sám. Pokusy trvaly léta. Dostat se od prvních, primitivních 

modelů k p ř ístroji, který Vy práv ě  máte p ř ed sebou, vyžadovalo dlouhá léta práce. 

 

Každé nové ložisko, nová kulatá forma, nový materiál se musel vyzkoušet nejméně  na sto 

lidech, abych zjistil, zda je lepší než ty p ř edchozí. Mezitím se podař ilo zna č ně  zlepšit citlivost 

takovým  ř ešením, že se kolo p ř ístroje ni č eho nedotýká, vznáší se ve vzduchu. Toto už je 

bohužel dost drahá záležitost, proto se bude  spíše používat jako laboratorní, léka ř ský př ístroj. 

(Z malé vzdálenosti je však Vámi používaný, p ř enosný p ř ístroj stejně  citlivý.) 

 

V roce 1989 jsem podal žádost o patentování, dlouho si s tím mnoho úř edníků nev ě dě lo rady. 

Jeden úř edník okamžit ě  odmítl vydání patentu z d ůvodu, že tento p ř ístroj již byl patentován 

pod názvem kompas.  Vůbec ho ani nezajímalo, že otá č ející se č ást je vyrobena z umě lé hmoty 

a neobsahuje žádné feromagnetické materiály. 

 

Jiní výzkumníci a vynálezci se již také setkali s tímto jevem, ale mysleli si, že jde o pohyb 

teplého vzduchu nebo n ě jaký jiný známý jev a ne o n ě jaký neprozkoumaný, samostatný jev. Z 

důvodu, že působení je velmi slabé a je velmi t ě žké ho ohrani č it od vně jších vliv ů, t ě m, kdo 

př esně  znají zákony p ř edávání tepla a energie se může zdát, že jde o jednoduchý tepelný 

proud. Jelikož jsem se z povolání zabýval jevy př edávání energie, velmi drobné, ale př esto 

zásadní rozdíly mi jednozna č ně  dokázaly, že jde o jev, která je pro v ě du novinkou. Je málo 

odborník ů, kte ř í se zajímají o biologické anomálie, takže není náhodou, že se s tímto jevem 

nezabývali. Př estože všechny možnosti zahájení výzkumů byly k dispozici již př ed 100 lety, 

bohužel se tak nestalo, hlavn ě  díky p ř edsudk ům. 

 

Snažil jsem se prozkoumat také fyzickou stránku jevu. Již od zač átku mne zajímalo, co by se 

stalo, kdyby otá č ivý pohyb nastal nikoliv kolem svis lé, ale kolem vodorovné osy. Po tř ech 

letech práce se mi pomocí magnetického vznášení podař ilo sestrojit za ř ízení s vodorovnou 

osou tak, aby t ř ení bylo co nejnižší. Nikomu se však nepoda ř ilo ho rozto č it p ř esto, že otá č ející 

se č ást b ě žela na stejné jemném ložisku, jako u p ř ístroje se svislou osou. 

 

Tento př ístroj reprezentuje moderní, špi č kovou technologii. Nemyslím tím na malinký poč ítač  

zabudovaný do zař ízení, protože jev se vyskytuje i bez elektroniky. Špi č ková technologie se 

nachází i v jehli č ce ložiska. Na vrchu v malinkém bod ě  je totiž tak vysoký tlak, že špič ka 

ocelové jehlič ky roztaví a na této roztavené oceli se otáč í kole č ko zař ízení, př irozen ě  vše ve 

velmi malém měř ítku. Navzdory zjevné jednoduchosti bylo pot ř eba vyř ešit spoustu 

technických problém ů, což se povedlo. 

 

Po celou dobu mým hlavním cílem bylo dokázat co nejvíce lidem, že životní energie, zdraví 

je naším velkým pokladem a my jsme jeho majiteli.  Starejme se o n ě j, chra ňme jej. Síla 

musí být s námi. 

 

Zkušenosti 

 

Bě hem mnoha tisíc ů měř ení se nahromadilo mnoho zkušeností. Považuji za d ůležité, že se 

tato schopnost může zlepšovat, bě hem krátké chvíle se můžeme o hodn ě  zlepšit krátkým 

cvič ením, meditač ní technikou, zm ě nou životního stylu. 

 

Je škoda, že se dě ti ve škole nemohou seznámit s tě mito relaxa č ními a meditač ními 

metodami. Škola dnes vyvíjí pouze fyzické  dovednosti, lexikální znalosti a kombinač ní 

schopnosti žák ů, ale o dalších cenných a v životě  stejně  d ůležitých schopnostech mozku žáci 

ve škole neslyší. Je pravda, že je málo dospě lých, kte ř í znají tyto možnosti, dozvě dě li se o 

nich bu ďto náhodou nebo je to nau č ila životní zkušenost. 

 

Výzkumy provádě né ve velkých skupinách dokázaly, že vlastnosti osobnosti jsou velmi 

důležité. Extrovertní, aktivní studenti s pozitivním myšlením a v ůdč ími schopnostmi mě li 

mnohem vyšší úroveň vitality (a vykazovali tento vysoký výkon po dlouhou dobu), než jejich 

tišší, uzavř en ě jší, negativn ě  myslící a nevrlí spolužáci. Je zajímavé, že u mladých dívek hrála 

úlohu i krása. Krásné dívky pravd ě podobně  dostávají více povzbuzení, více pozitivních 

signál ů, než jejich mén ě  š ťastné spolužač ky. 

 

Vitalita p ř íliš nezávisela na studijních výsledcích,  což bylo velmi zajímavé. Studenti, kteř í 

sportovali, m ě li nadpr ůmě rnou vitalitu, naopak nejlepší studenti nevykazovali nejvyšších 

hodnot vitality. 

 

Jak jsem se o tom již zmiňoval, provedli jsme m ěř ení na ně kolika tisících lidech, do protokolu 

jsme jich zahrnuli pouze asi 1100. Bylo jednozna č né, že se koleč ko př ístroje u t ě žce 

nemocných lidí téměř  v ůbec nerozto č ilo (i když m ě li sebevyšší t ě lesnou teplotu), kdežto 

lé č itelé a úsp ě šní podnikatelé dosahovali velmi vysokých hodnot a v tomto pravidle nebyla 

žádná výjimka: nemocní lidé nikdy nem ě li vysoký poč et otáč ek a pohybliví, silní, vibrující 

osobnosti dosahovaly vždy velmi vysokého VQ. Velké množství zkušeností, mnoho tisíc 

měř ení mě  nakonec zcela p ř esvě dč ily, že tady jde o samostatný jev a nikoliv o shodu náhod. 

 

Nejvyšší hodnotu vitality (nad 400%) mě li ti studenti, kteř í se ne vždy mohli zapojit do 

př ísného  ř ádu školy, ale byli velmi vnímaví co se tý č e medita č ních metod, mě li vážná 

př átelství, mě li charisma. Když se p ř iblížili na vzdálenost n ě kolika metr ů k osobě , která si 

zrovna m ěř ila vitalitu, výsledek se oč ividně  zlepšil. Na moje požádání dokázali i pravý opak, 

tj. snížit vitalitu dané osoby. Př itom se ani nedotýkali subjektu m ěř ení, dosáhli to svými 

myšlenkami. 

 

To byl další důležitý argument k reálností vě ci. Dokazovalo to, že tato energie je dlouho 

známé, avšak neprozkoumané působení. Vyzkoušeli jsme také, zda dva t ř i nebo  č ty ř i lidé 

poháně jí rychleji kolo př ístroje, tj. zda se jejich vitalita s č ítá. Do urč ité výše se společ ná 

úroveň opravdu zlepšuje, ale ne zna č ně . Jako kdybychom paraleln ě  spojili vybité baterie. 

Vyskytl se i takový p ř ípad, když dva nebo t ř i lidé mě li spole č ně  mnohem horší hodnotu, než 

každý jednotlivě , to bylo v p ř ípadech, když se vzájemně  neznali nebo se nem ě li rádi. 

Interpersonální vztahy, pouhý fakt, že n ě kdo vedle nás nebo za námi stojí b ě hem m ěř ení, 

může také zna č ně  ovlivnit výsledek. 

 

Nakonec bych pro zajímavost uvedl, že nejvyššího poč tu otá č ek a tím i nejvyšší vitality 

dosáhl Ernő Rubik, vynálezce Rubikovy kostky, který mě l (na starším typu p ř ístroje) nejvyšší 

hodnotu 35 otáč ek za minutu, což znamená tém ěř  úrove ň kvocientu vitality ve výši 600% . 

 

 

 

Nakonec, ale v neposlední ř ad ě , bych chtě l podě kovat mnoha lidem, kte ř í po dlouhou dobu 

podporovali moje výzkumy a vyvíjení tohoto p ř ístroje, a kte ř í svou investicí a svými 

zálohami umožnili zahájit sériovou výrobu p ř ístroje na m ěř ení vitality. 

Dr. György Egely
Budakeszi, 1994